Alpe Adria Den 2: St Veit im Pongau – Mühldorf

69 km, 3:38 čistého času, 9:00 – 21:00, převýšení +1471m, -1696m, min 586 mnm, max 1256 mnm.

Alpy v létě mají svoje kouzlo
Trasa druhého dne
Nejdřív brutálně nahoru, pak parádní sjezd.

V neděli jsme i přes Monči velký odpor vstali v 7:00, zaplavali si v bazénu a po super snídani jsme už v 9:00 valili dolů do údolí. Po krátkém sjezdu se bohužel více než potvrdilo, že “What comes down, needs to go back up” a prožili jsme první peklíčko stoupání 13% v troubě. Celý den bylo 30-40 stupňů, nejteplejší den v roce. Umíme si vybrat kvalitní počasí.

Dostali jsme se k odbočce do údolí Gasteinu. Naštěstí jsme nemuseli šlapat až nahoru, najednou se zjevily dva tunely, ve kterých jsme se krásně schladili. Poté jsme projeli celé gasteinské údolí a po nich následovala žhavá agonie výšlapu přes celý Bad Gastein až do Bocksteinu ke stanici vlaku, ktery převáží hlavně auta, ale i lidi a kola tunelem skrz alpský masiv směrech na jih na Villach. Cesta tam každopádně končí, železnice je jediná možnost jak pokračovat dál.

Vodopád v centru vertikální obce Bad Gastein

Vlak nám ujel před nosem, na stanici banda Čechů, ale jinak tam chcíp pes, tak jsem hledal, kde po takovém převýšení svlažit patro. V dáli jsem zahlédl vlajku, která by mohla značit Gasthaus. Vsadili jsme tedy vše na jednu kartu. Krátké stoupání nás zavedlo na zahradu s miniaturními vlakovými kolejišti. Zadní vchod do domu byl otevřen, tak jsme nakoukli dovnitř. Děda se u kamen s trhnutím probudil, byli jsme asi po desetiletí jeho první hosté.

Vláčky kam se podíváš

Objednali jsme si pivo, děda ho sice točil na 20x a s použitím třetího půllitru, ale i tak to přišlo sakra vhod. Chtěl si hodně povídat, ale měl tak silný přízvuk, že jsem mu skoro nerozuměli. Měl v pozadí epický vodopád, líčil asi jak se na něj v zimě leze, když zmrzne, a jezdí na to hodně i Češi.

Jiný vodopád z dědovy zahrady
KAISER Franz Josef, původní oblouk, když vyrazili tenhle tunel LP. 1909

Pak už jsme museli na vlak, který jsme nějakým způsobem ani nemuseli platit. Po něm následoval naprosto epický sjezd, který jsme si moc užili a dole se odměnili radlerem a zmrzlinou.

Radler a zmrzka, nejlepší lék na 40 stupňů

Další průjezd údolím stěžoval protivítr. Nakonec jsme ale dorazili do českého kempu kousek od dnešního ubytování, kde jsme se vykoupali v ledové řece, dali pár pivek, sic bohužel Ostravar, a večeři.

Comments

comments